Vstup na trh práce

Jedním z očekávaných výstupů tematického okruhu Svět práce je schopnost sebeprezentace žáků při vstupu na trh práce. Může se zdát, že je příprava na vstup do zaměstnání pro žáky základních škol předčasná. Nenechte se touto představou zmýlit, poněvadž žáci po splnění povinné školní docházky mohou vstupovat na trh práce stejně jako kterýkoliv dospělý. Podle Kofroňové, et al. (2003, s. 56) se v posledních pěti letech počet žáků ukončující svoji vzdělávací dráhu po základní škole zvyšuje a podle odhadů činí asi 5 % mládeže z populačního ročníku. Navíc žáci přípravou na vstup na trh práce získají kompetence, které mohou uplatnit i v pozdější fázi svého života.
K tomu, aby byli žáci schopni nalézt adekvátní zaměstnání, musí získat teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti v technikách ucházení se o zaměstnání. K rozvoji těchto znalostí a dovedností by mělo sloužit učivo zaměstnání, které žáky seznamuje se způsoby a možnostmi hledání zaměstnání, s psaním žádosti o zaměstnání, životopisu, problematikou přijímání zaměstnanců aj. Teoretické poznatky, které si žáci osvojí ve vyučování, se musí naučit prakticky aplikovat, aby je byli schopni individuálně využít při hledání zaměstnání.

Způsoby hledání zaměstnání

K hledání nového zaměstnání mohou vést různé důvody. Příčinou může být ukončení školy, nedostačující plat, špatné pracovní ovzduší v podniku, málo kvalifikovaná práce, změna bydliště, zkrácená pracovní doba, hrozící propuštění, rekvalifikace apod.
Při hledání zaměstnání mohou uchazeči využít různých prostředků. Mezi hlavní možnosti patří tištěné inzeráty v novinách a časopisech, personální agentury, úřady práce, osobní známosti a vazby nebo vlastní iniciativa při kontaktování potenciálních zaměstnavatelů. Stále rozšířenějším způsobem je hledání zaměstnání prostřednictvím internetu.
Největší šanci nalézt rychle perspektivní a dobře placené zaměstnání mají ti, kteří je hledají za současného použití několika výše uvedených způsobů.

Žádost o zaměstnání

Zaměstnavatel o přijetí určitého pracovníka definitivně rozhodne zpravidla až po osobním pohovoru, příp. po konkurzním či výběrovém řízení. Svůj obrázek o jednotlivých kandidátech si však utváří již na základě písemných materiálů, které o nich má k dispozici před osobním setkáním.

Správná žádost o zaměstnání obsahuje následující podklady:

průvodní dopis (napsaný na počítači na kancelářském papíru formátu A4);
strukturovaný životopis (napsaný rovněž na počítači na kancelářském papíru formátu A4);
aktuální fotografie (připevní se na životopis vpravo nahoru, je-li požadována);
vysvědčení (odesílají se pouze fotokopie, jsou-li požadovány);
reference, posudky, doporučení (jsou-li vyžadovány);
ukázky práce (jsou-li požadovány);
ukázka rukopisu (pokud je požadována ke grafologickému rozboru).

Průvodní, motivační dopis

Účelem průvodního nebo-li motivačního dopisu je zaujmout potenciálního zaměstnavatele natolik, aby si přečetl zaslaný životopis. Průvodní dopis není některými firmami striktně vyžadován, je však lepší odeslat jej spolu se životopisem.
Příprava tohoto dokumentu dělá uchazečům o zaměstnání zpravidla největší potíže, protože pro jeho podobu neexistuje žádná ustálená forma. Měl by mít všechny náležitosti úředního dopisu, úhlednou úpravu a přehlednou strukturu. Neměly by v něm být gramatické chyby nebo nevhodné slovní obraty.

Personální server CV-Online doporučuje držet se při psaní motivačního dopisu následujících zásad:

Stejně jako běžný dopis by měl být i průvodní dopis adresován konkrétní osobě nebo společnosti.
Pokud odpovídá žadatel na konkrétní inzerát, je dobré přesně specifikovat pozici, o kterou se uchází (referenční číslo nebo název pozice), stejně jako zdroj inzerátu (např. Hospodářské noviny ze dne 20. 2. 2008).
Dopis by neměl být příliš dlouhý (ideální rozsah je jedna stránka A4).
Měl by obsahovat základní osobní údaje (detailní informace jsou uvedeny v CV) spolu s vysvětlením, proč se žadatel uchází o toto konkrétní místo.
V dopise je třeba uvést plné jméno a titul, bydliště a další kontaktní údaje (telefon, mobilní telefon, e-mail) i přesto, že jsou obsaženy v životopise.
Dopis musí být vlastnoručně podepsán (v případě, že je zasílán písemnou formou).

Dopis by měl být napsán dle platných norem pro obchodní korespondenci. Důležitá je také jeho stylistika. K hlavním chybám patří prázdné fráze, dlouhé věty, nevhodná stylistika apod.

Životopis

V rámci tematického okruhu Svět práce by se žáci měli dále naučit správně psát životopis. Kvalitně zpracovaný životopis je společně s průvodním dopisem prvním krokem k získání zaměstnání a dovednosti vypracovat tyto dokumenty by měly patřit k základnímu vzdělání.
Přesný návod, jak napsat dobrý životopis, neexistuje. Nejdůležitějším pravidlem psaní životopisu je autenticita, tzn. jeho vlastní sestavení uchazečem. V případě, že si žadatel o místo nechá sestavit placený životopis profesionálem, bude sice po formální i obsahové stránce dokonalý, zato mu bude chybět jedinečnost, dotek osobnosti uchazeče. Takto zpracovaný životopis nebude navíc přesně zacílen na požadovanou pozici. Je možné si nechat poradit v otázkách uspořádání nebo grafické úpravy. Konečnou podobu životopisu by měl dát každý člověk sám.

Pozornost zaměstnavatele upoutá životopis, který něčím vyniká nad ostatními. I originální životopis by měl respektovat některá základní pravidla:

Měl by být napsán přehledně a stručně s rozsahem maximálně 1–2 strany velikosti A4. Všechny klíčové osobní údaje by měly být vypsány na první straně životopisu.
Životopis musí především reprezentovat, měl by být vizuálně přitažlivý a přehledný. Neměl by být psaný rukou, obsahovat pravopisné chyby ani překlepy. Papír by měl být čistý a rovný.
Pokud je třeba k životopisu připojit fotografii, pak je možno použít výhradně snímky pořízené na doklady (nikoliv fotografie z rodinného alba).
U lidí s dlouholetou praxí je třeba největší prostor věnovat popisu posledního zaměstnání. Lidé, kteří si hledají první zaměstnání, by se měli zaměřit spíše na popsání toho, co umí, čemu se ve volném čase věnují atd. Zdůrazněny by měly být všechny schopnosti a zájmy, které něčím odlišují uchazeče od ostatních.
Údaje obsažené v životopise by měly být seřazeny chronologicky podle času a zpětně. Co to znamená? Na prvním místě by mělo být uvedeno poslední zaměstnání, pak předposlední a tak dál. Stejné je to i s dosaženým vzděláním. Začíná se psát to nejvyšší (poslední dokončená škola) a jako poslední je uvedeno to nejnižší (základní škola se do správně napsaného životopisu nepíše).

Údaje obsažené v životopise by měly být rozděleny do několika oblastí:

Osobní údaje (jméno, příjmení, adresa, datum narození a kontakt). Tyto informace slouží personalistovi pro lepší orientaci v množství životopisů, které se mu dostanou do rukou. Pozor: Údaje o rodinných příslušnících do správného životopisu nepatří!
Absolvované školní vzdělání (časové údaje studia, název a adresa školy, obor studia, forma zakončení) je přehledem vystudovaných škol.
Absolvované kurzy, zkoušky a stáže. Mohou to být například jazykové kurzy, složené zkoušky z jazyka, řidičský průkaz, kurz práce s počítačem, stáž v zahraničí apod. Údaje by měly být také seřazeny podle času zpětně.
Dosavadní praxe a pracovní úspěchy. Zde by měli být uvedeni všichni zaměstnavatelé, u kterých uchazeč pracoval. Jako první se uvádí poslední práce. O té by jsi mělo být do životopisu napsáno nejvíce
Jazykové kompetence. Uvádí se znalosti cizích jazyků a úroveň pokročilosti.
Další znalosti, dovednosti a schopnosti.
Reference je kontakt na osobu, která tě může jakkoliv pochválit (ve spojitosti s prací či studiem) personalistovi.

Chyby při psaní životopisu

Životopis by neměl být nikdy psaný rukou. Při psaní životopisu se nedoporučuje používat výstřední grafickou úpravu dokumentu, umělecké styly písma, barevný nebo hlavičkový papír a jiný formát než A4. Pokud je třeba k životopisu připojit fotografii, radí se zasílat výhradně snímky pořízené na doklady. Do profesionálně zpracovaného životopisu nepatří údaje, které nemají přímý vztah k profesním cílům, stejně jako osobní údaje o rodičích a rodinných příslušnících.

Pohovor u zaměstnavatele

Pracovní místa nezískávají vždy ti s nejlepší kvalifikací. Získávají je spíše lidé, kteří umějí nejšikovněji přesvědčit druhé, že právě oni jsou na volné pracovní místo ti praví.
Vzhled člověka a jeho verbální a neverbální komunikace hrají při přijímacím pohovoru prvořadou roli. Osobní pohovor zpravidla trvá 30–45 minut. Obvykle začíná tím, že osoba, která pohovor vede, krátce představí sebe i společnost, kterou zastupuje. Ona také určuje směr pohovoru. Součástí pohovoru je diskuse nad vzděláním a dosavadní profesní kariérou uchazeče. Tazatel se zajímá, proč se kandidát uchází právě o toto konkrétní místo, příp. o předpoklady pro jeho výkon. Součástí pohovoru je rozhovor nad různými tématy. Jeho cílem je blíže specifikovat postoj uchazeče k práci, lidem a životu vůbec. Závěr pohovoru je obvykle vyhrazen pro vysvětlení případných nejasností a pro vlastní otázky žadatele.
Účelem přijímacího pohovoru je ověřit znalosti, schopnosti, profesní zkušenosti a charakterové vlastnosti pozvaného uchazeče o zaměstnání a určit, zdali on je tím nejlepším možným kandidátem na danou pozici. Cílem pohovoru je také bližší seznámení s firmou a náplní práce. Podnik i uchazeč během přijímacího pohovoru zjistí, zda si navzájem vyhovují a jestli bude možná jejich pracovní spolupráce.
Podmínkou úspěchu je udělat v relativně krátkém čase co nejlepší dojem na zcela cizího člověka, který vidí uchazeče poprvé v životě. Všechny formální aspekty mezilidské komunikace jsou mimořádně důležité.
Když tento pohovor žadatel o práci úspěšně složí, následuje často další pohovor, cíleněji zaměřený na přezkoumání přínosu pro zaměstnavatele. Ke konci druhého pohovoru se obvykle podrobně probírají podmínky budoucího zaměstnání. Hovoří se o mzdě, sociálních výhodách apod. Na závěr přijímacího řízení by měl být uchazeč informován o dalších krocích zaměstnavatele, především jak a kdy bude vyrozuměn, zda místo získal.

Příprava na pohovor

Pokud chce kandidát u pohovoru uspět, musí splnit tři podmínky: mít požadovanou kvalifikaci, praxi a musí dobře zvládnout přijímací pohovor. Ten lze úspěšně absolvovat po důkladné přípravě.
Uchazeč o zaměstnání se musí naučit pohotově odpovědět na otázky zaměstnavatele. Zaměstnavatelé u přijímacího pohovoru pokládají stejné či podobné otázky. Např. povězte mi něco o vás a vaší praxi, proč jste odešel od posledního zaměstnavatele, co se vám líbilo (nelíbilo) na vaší předchozí práci, co byste chtěl dělat za 5 let, co považujete za váš největší úspěch v životě, jaký je podle vás ideální nadřízený, jaké jsou vaše silné (slabé) stránky, proč si myslíte, že bychom měli na danou pozici přijmout právě vás atd.
Přijímací pohovor není jednostranný výslech. Je to především dialog mezi dvěma osobami, náborovým pracovníkem a uchazečem o zaměstnání. Je tedy stejně důležité klást otázky jako na ně odpovídat. Úspěch kandidáta závisí do jisté míry na tom, jak správně položí otázky během pohovoru a jak správně vyhodnotí odpovědi, kterých se mu na tyto otázky dostane. Podle dobře připravených otázek se pozná motivovaný uchazeč.
Odborníci z oblasti personalistiky radí, aby uchazeči o zaměstnání využili několika méně významných pohovorů jako generální zkoušky na ten nejdůležitější.

Příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání

Hořánková (1997, s. 66) vyjmenovává následující příčiny neúspěchu uchazečů o zaměstnání:

povaha práce nabízené zaměstnavatelem neodpovídá osobnostním nebo vzdělanostním možnostem uchazeče;
uchazeč nemá potřebnou praxi nutnou pro výkon práce;
neovládá na potřebné úrovni cizí jazyk nebo výpočetní techniku;
je příliš mladý nebo naopak starý;
uchazeč shání místo, na které se hlásí příliš mnoho uchazečů;
nemá dobrý zdravotní stav;¨
vystřídal za krátký čas příliš mnoho zaměstnání;
nezaujal svým profesním životopisem, a nebyl tedy následně pozván k pohovorům;
stanovil si nereálné požadavky na zaměstnání;
má příliš vysoké požadavky na mzdu;
přihlásil se do konkurzu na konkrétní místo, aniž by splňoval většinu stanovených požadavků;
neměl pozitivní reference od předchozího zaměstnavatele;
někdy stačí i vzájemná nesympatie mezi uchazečem a zaměstnavatelem;
a mnoho dalších.

Registrace na úřadu práce

Práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá úřad práce o zprostředkování zaměstnání, v jehož obvodu má trvalé bydliště a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání má celou řadu práv a povinností. Uchazeč má právo na:

zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech;
podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek;
zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje;
pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.

Uchazeč je povinen:

poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny
sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře
podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace, poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti
oznámit úřadu práce nástup do zaměstnání nejpozději v pracovní den předcházející dni, který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, včetně nástupu do zaměstnání, které nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tzv. nekolidující zaměstnání) a do 8 kalendářních dnů doložit vznik pracovněprávního vztahu (např. pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti)
oznámit úřadu práce nejpozději do osmi kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:

vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti;
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora v nezaměstnanosti se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po zbývající dobu ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo podle posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.

Doporučená literatura ke studiu

FARDA, D. F. Jak se úspěšně ucházet o zaměstnání. Praha : Ivo Železný, 1996. ISBN 80-237-2205-0.
HLAĎO, P. Projekt - "Hledám si své první zaměstnání". In FRIEDMANN, Z. (ed.) Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2007-. B 1.1. s. 1–26. ISSN 1802-4513.
HLAĎO, P. Životopis: Známý - neznámý? In FRIEDMANN, Z. (ed.) Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2007-. B 1.2. s. 1–10. ISSN 1802-4513. 2007.
POULSON, R. Jak(é) si najít zaměstnání. Havlíčkův Brod : Fragment, 1995. ISBN 80-85768-70-4.
PUCOVÁ, V., et al. Orientace ve světě práce : metodická příručka. Most : Hněvín 2003. ISBN 80-86654-02-8.
TOMANDL, A., BĚHALOVÁ, M., TUREK, A. Než zaklepete u zaměstnavatele. Praha : MPSV, 2002. ISBN 80-86552-28-4.
URBAN, J. Získávání, výběr a přijímání zaměstnanců. In BERNÝ, L., CIPROVÁ, J., MERTIN, V. Poradce k volbě povolání : pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2007-. B 3.5. s. 1–32. ISSN 1801-8440.
POKORNÝ, J. Personální management. Brno : VUT, 1998. ISBN 80-214-1186-4.