Úvod do světa práce a volby povolání

Terminologické otázky

Nepřetržitý rozvoj pedagogických disciplín se projevuje v prudkém nárůstu odborné terminologie. Aby se tento text stal skutečným studijním a informativním průvodcem „Světa práce a volby povolání“, musíme si ujednotit základní pojmy, které budeme používat. Nelze tedy začít jinak, než jejich definicí.

Profesní orientace

Hlavním obsahem profesní orientace je podle Průchy, Walterové a Mareše (2003, s. 181) utváření a rozvíjení reálného profesního cíle a perspektivy mladého člověka a vlastností a schopností významných pro proces volby povolání, jeho vykonávání a event. rekvalifikace. Profesní orientace je také jedním z úkolů, které plní výchovné poradenství pro žáky základních, středních a speciálních škol. Zajišťují ho odborná zařízení výchovného poradenství, školy, podniky a úřady práce (pozn. autoři ve starších publikacích používají pojmu profesionální orientace, který lze považovat za shodný s termínem profesní orientace).

Volba povolání

Průcha, Walterová a Mareš (2003, s. 274) volbu povolání definují jako proces zahrnující rozhodování o volbě studia nebo přípravy na povolání, konkrétního povolání a celou profesní dráhu člověka. Volba povolání je součástí celkového vývoje osobnosti, v němž hlavní roli hrají rozhodovací procesy.
V posledních letech se tento termín používá v různorodých významech (srov. Strádal, Mertin a Úlovcová, 2007, s. 1) a zahrnuje rozhodování o konkrétním povolání, které by dotyčný jednotlivec chtěl v budoucnu vykonávat, výchovu k volbě povolání, výběr střední školy v posledním ročníku základní školy, hledání konkrétního zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele a rekvalifikace na jiné povolání.

Výchova k volbě povolání

Výchova k volbě povolání je součástí všeobecného vzdělávání, které zahrnuje přípravu na svět práce, postupnou profesní orientaci a pomoc při volbě profesionální dráhy. Rozšiřuje obecně pracovní kompetence a předprofesní dovednosti, seznamuje s trhem práce, povinnostmi a právy pracujících, vztahy na pracovišti mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, poskytuje vhled do charakteristických rysů a typů zaměstnání, seznamuje se socioekonomickým statusem profesí atd. (Průcha, Walterová a Mareš, 2003, s. 278).

Klíčové problémy volby povolání

Rozhodování žáků o volbě povolání na konci základní školy představuje závažnou etapu v celoživotním procesu profesní orientace. Tato volba podle Hřebíčka (1987, s. 40) znamená pro dospívající základní zaměření jejich celého dalšího profesního vývoje a patří mezi nejzávažnější kroky v lidském životě (srov. Mojžíšek, 1981, s. 169; Klímová, 1987, s. 48). Mojžíšek (1981, s. 174–175) se domnívá, že správná profesní orientace má na člověka dalekosáhlý vliv a významně ovlivňuje jeho budoucnost. Vhodně umístěný jedinec má předpoklady být vyrovnanou osobností, s pocitem samostatnosti a společenské hodnoty své práce, má pocit sociální jistoty, který brání negativním depresivním prožitkům, neurotizaci a porušení stability osobnosti. Takový člověk může usilovat o zdravou seberealizaci, má předpoklady pro vyrovnaný rodinný život, je schopen zabezpečit své děti atd. Není-li profesní zaměření dořešeno, objevují se disharmonie možností a povinností, nespokojenost s prací, neklid, nejistota, konfliktní situace a pocity méněcennosti.

První volba povolání je většinou uskutečňována v nelehké době fyzického a psychického dospívání (obvykle ve věku 14–15 let), pro které je charakteristická „nízká úroveň schopnosti sebehodnotit se. Není v silách mladistvých plně obsáhnout a pochopit všechny závažné objektivní determinanty volby povolání a ani se plně vyznat v sobě samých“ (Hřebíček 1987, s. 44; srov. Krapta 1971, s. 10–11; Hořánková et al., 1995, s. 47–49; Klímová, 1987, s. 153). Děti navíc volbu povolání subjektivně vnímají jako obtížný úkol (Hlaďo, 2004, s. 142–143). Zvlášť náročné je rozhodování zdravotně a sociálně znevýhodněných žáků. Volba povolání u nich probíhá komplikovaněji než u ostatních vrstevníků a navíc citlivěji vnímají všechny problémy, které jsou s ní spojeny.

Pro učitele základních škol je podstatná především tzv. prvotní volba povolání, která ještě není volbou povolání v pravém slova smyslu. Zahrnuje rozhodování o celkové profesní orientaci, hledání vhodného studijního či učebního oboru a výběr konkrétní školy. Lze souhlasit s názorem Strádala a Nouzové (1995, s. 2), že prvotní volba povolání má v celém procesu profesní orientace zvlášť důležitý význam. Jednak ze všech voleb poskytuje nejvíce možností a je tedy vlastně nejsložitější, jednak profesní orientaci již určitým způsobem směruje a ovlivňuje tak blízkou i vzdálenější perspektivu dospívajících. Volba povolání žáků základních škol bývá proto někdy označována jako první směrová volba (srov. Koščo, 1971, s. 58). Každá další volba povolání je v podstatě touto první volbou usměrněna a omezena (srov. Taxová, 1987, s. 70). Strádal (2001, s. 153) ji popisuje následovně: „Je to podobné jako na nádraží. Jakmile vstoupíte do určitého vlaku, můžete sice během jízdy přestoupit a rozhodovat tak o své další trase, ale základní směr vaší jízdy už je dán. Čím více jej budete chtít změnit, tím více úsilí vás to bude stát“.

Pavelková (1990, s. 42) zdůrazňuje, že výběr profese není chvilkovým rozumovým řešením, ale vystupuje vždy jako výsledek dlouhodobého procesu sebeurčení člověka ve světě profesí, neoddělitelného od rozvoje osobnosti jako celku. Tento proces může probíhat aktivně a efektivně, jestliže je na to osobnost připravena. Hlavním úkolem profesní orientace je aktivizovat proces profesního sebeurčení, který není pravděpodobně možný bez celkové orientace žáků na budoucnost. U každého jedince je velmi důležité formovat správné životní cíle a perspektivy a učit strategie životního plánování.

Závažným nedostatkem volby povolání patnáctiletých žáků je jejich nízká připravenost pro toto důležité životní rozhodnutí. Za nepříznivé faktory lze považovat:

Malou informovanost žáků o světě práce a jednotlivých povoláních, o nezbytných podmínkách zdravotních, o požadovaných znalostech a dovednostech a především o skutečném výkonu povolání a jeho perspektivách na trhu práce.
Neznalost školského systému (nároky jednotlivých typů a stupňů škol, jejich učební plány, zaměření aj.).
Nedostatečný stupeň sebepoznání, tj. přehled o vlastních schopnostech, o nadání, způsobilosti, fyzických a psychických předpokladech aj.
Krátkodobou perspektivní orientaci (tj. zaměření převážně na bezprostřední cíle) a nejasné představy dospívajících o vlastní budoucnosti.

Bylo prokázáno, že děti před volbou povolání hledají pomoc ve svém okolí. O pomoc a radu se obracejí k jiným lidem z různých důvodů. Taxová (1987, s. 142) říká, že děti mohou být nejisté, nerozhodné, úzkostné, ale na druhou stranu mohou pouze hledat potvrzení a podporu svých konkrétních představ a rozhodnutí (srov. Koščo, 1971, s. 7). Nejdůležitějšími institucemi, které dlouhodobě sehrávají v této oblasti rozhodující roli, jsou rodina a škola.

Důležité instituce zabývající se oblastí volby povolání

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV)
řešení otázek odborného vzdělávání a praktické odborné přípravy (učňovské školství, SOŠ, VOŠ)
http://www.nuov.cz
MŠMT

Výzkumný ústav pedagogický (VÚP)
řešení otázek všeobecného vzdělávání (základní školy, gymnázia a konzervatoře)
http://www.vuppraha.cz
MŠMT

Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ)
rozvoj vysokého školství a distančního vzdělávání
http://www.csvs.cz
MŠMT

Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV)
statistické informace z oblasti vzdělávání a školství a informace o síti škol
http://www.uiv.cz
MŠMT

Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP)
metodická základna pro pedagogicko-psychologické poradenství
http://www.ippp.cz
MŠMT

Národní vzdělávací fond (NVF)
podpora rozvoje lidských zdrojů
http://www.nvf.cz
MŠMT

Informační centrum pro mládež (ICM)
poskytování informací pro mládež
http://www.icm.cz
http://www.icmcr.cz
MŠMT

Správa služeb zaměstnanosti (SSZ)
řízení poradenských a zprostředkovatelských služeb úřadů práce
http://poratal.mpsv.cz
http://www.uradprace.cz
MPSV

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV)
řešení úkolů v oblasti práce a sociálních věcí a problémů na trhu práce
http://www.vupsv.cz
MPSV

Organizace přípravy žáků na volbu povolání

V České republice je příprava žáků základních škol na volbu povolání realizována převážně ve dvou vedle sebe působících systémech. První z nich je součástí resortu práce a sociálních věcí, druhý resortu školství. Oba mají jedno společné, a to pomáhat při rozhodování o výběru optimální vzdělávací cesty, kariéry a s tím souvisejících specifických situací v osobním životě a při uplatnění v praxi.

Graf : Systém podpory žáků při volbě povolání

Doporučená literatura ke studiu

FRIEDMANN, Z. Profesní orientace žáků. In STŘELEC, S. (ed.) Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno : Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3687-7.
HLAĎO, P. Aby děti nastoupily do správného vlaku. Rodina a škola, roč. 54, č. 2, 2007, s. 20–23. Dostupný z WWW: <http://vzdelavani.unas.cz/rs.pdf>. ISSN 0035-7766.
HŘEBÍČEK, L. Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukativní utváření. In STŘELEC, S., et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno : Paido, 1998. s. 99–107. ISBN 80-85931-61-3.
STRÁDAL, J. Přehled institucí v oblasti volby povolání a jejich činnosti. In BERNÝ, L., CIPROVÁ, J., MERTIN, V. Poradce k volbě povolání : pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2002-. A 1.1. ISSN 1801-8440.